Tak ona je pravda,

že je rozdíl mezi vkusnou kerkou a mezi čárkovanou čárou na krku s nápisem -------- ZDE PODŘÍZNOUT --------.

Re: Tak ona je pravda,

vkusna kerka = oxymoron

Odstup

Všichni tady řeší tetování,ale mně se líbí ten nadhled a odstup, který jste si dokázala k problému vytvořit, což zvláště v rodinných vztazích nebývá tak časté. Pokud najdete slova, jak neteři sdělit, že jste se částečně mýlila, tak Vám moc fandím. Tetování je sice dneska běžná věc, ale zvláště u náctiletých je asi dobré občas korigovat co a kam si dají. Z toho, co potkávám na ulici soudím, že někteří za čas opravdu litovat budou.

Re: Odstup

Přesně, držím palce s odůvodněním. Jak jsem psala níž, tak jsem opravdu proti tetování v mladém věku. V případě, že vystuduji lékařskou fakultu, ale zvolím obor patologie, tak si myslím, že moje tetování nebude "pacienty" tolik pohoršovat, byť bude umístěno sebeviditelněji!  Jako internistka bych volila místo méně viditelné. Jestli se stanu cestovatelkou se specializací na domorodé kmeny v Oceánii, tak tam se dá předpokládat, že budu mít kérku po celém těle. Tím chci říct, že když mám jasno čím se chci živit, tak pak můžu uvažovat, kam případné tetování umístit a co za vzor. Není to samozřejmě jediné kritérium, ale může to pomoci. Kamarád povolil dceři tetování v 16ti letech. Zemřela mu manželka a on jí to dovolil, aby nebyl za špatného. Doteď toho lituje! Dceři je dnes 20let a má asi 4 různé obrázky po těle. Zatím jí to nevadí, ale on je smutný..

protoze to dela vetsina

jeste nic neznamena

Spousta lidi toho pozdeji lituji a spousta nema finance

na odstraneni. Kdo je vyrovnany sam se sebou, nema potrebu se nechat tetovat, at uz z duvodu psychickych problemu ci zoufale snaze upozornit na sebe. A ja mela pocit, ze v 16 by to ani nemelo byt, ze je to az od 18. Spousta lidi se chce zaradit do jakehosi stada, jenze tetovani je jaksi razitko, pro hodne lidi navzdy a rikajici vse. Pro nekoho znamena i problemy v praci, kazdopadne nic neni tak jednoznacne, jak se zda. To, ze ho ma hodne lidi, jeste neznamena, ze to je to tak spravne a bajecne. Tetovani ma jednu vyhodu - vzdy ukaze, s kym mame tu cest.

Pro koho je tetování?

Určije je fajn, když dospělý člověk dokáže sám sebe postavit před zrcadlo a říct si: "Ta moje rada asi byla jen obhajováním nějaké vnitřně zaběhlé myšlenky (zde: Je blbost se tetovat.)"

Já, jako osoba, která v devíti letech "přišla" (zřejmě předchozí léčbou lékařů) o zdraví, bych do toho nešla. Nevím, musela jsem v těch devíti letech vyspět a v té době mě podobné nesmysly nenapadaly. Mě přijde normální, když je člověk netetovanej. Nikomu to nevyčítám. A aktuálně nedokážu odpovědět ani sama sobě, jaké argumenty bych použila v případě, že by se chtěl v budoucnu potetovat syn.

Snad argument pro mne nejsilnější je to, že takovéto výstřelky si lidé pořizují proto, že jsou zdraví. Proto, že měli to štěstí a život jim do cesty nepřivál něco, co by jim změnilo pohled na svět, něco co by je drželo den co den až do skonání v pozoru. Zdraví lidé, kteří se nutně potřebují ukázat.

Re: Pro koho je tetování?

A tak možná trochu přecitlivěla vnímám podobné krásy těla (kérky, piercing, ...) jako nezralost mysli, jako snahu se oddělit od těch, kteří "to" nemají. A taky jako nevděk za to, že zrovna já jsem zdravý a mohu si to přeci dovolit. Ať ostatní ČUMÍ.

Ostatně myslíte si, že by dotyční s kérma podobně hrdině vystavovali třeba jizvy po dialýze, či jakékoli jiné jizvy? Nebo třeba jizvičky po vpichu od inzulinového pera, které diabetik prvního typu za 20 let s nemocí použije více jak 30 tisickrát???

mě se tetování líbí

ale člověk by si měl nechat dělat až když je moudřejší a není závislý na rodičích(25 -30 let) . Já teto vání hrozně chtěla a chtěla jsem vypadat drsně. Dneska se mi to pořád líbí, ale v práci bych s tím měla dost problémy. vhodné místo je snad někam na lopatku, kde se to dá lehce zakrýt, ale i odkrýt, když to chci ukázat.

Existuje možnost, jak děti ubránit tetování

Mů patnáctiletý syn mě snažně prosil o peníze na tetování, že se mu nesmírně líbí křidélka vzadu na krku a že takové tetování chce a chce a chce a ať mu nebráním. Jen jsem se zeptal, jak často tu věc, kterou bude mít vzadu za hlavou a kterou tak chce a chce a chce, uvidí. A hle, malá chvilka přemýšlení, a syn tetování nemá. V tomto blogu je jedna inspirativní věc - pošleme každého, kdo tetování chce, na pláže, kde uvidí, jak původně nádherné obrazce vypadají na věkem přirozeně poznamenané kůži.

Re: Existuje možnost, jak děti ubránit tetování

Dobrá finta - zeptat se na to, zda to sám uvidí. Zda se sám bude moci svou ozdobou pokochat. Ale představte si, ona chce na ruku čárový kód. Já si taky kdysi černou fixou na žlutou zimní bundu napsala "koloběh vody" (tedy jak se voda vypařuje, nahoře se sráží a pak zas padá dolů atd.) - připadalo mi to boží, takhle chodit po světě a hlásat svůj názor na ten "začarovaný kruh života", jenže tu bundu jsme si pak svlíkla, jednou provždy. Ale co s čárovým kódem na ruce? I když už jí to nerozmlouvám, furt to nějak nechápu :-)

Národ upadá do primitivismu

a tetování k tomu nejspíš patří.  Zlobit se kvůli tomu nemá smysl. Komu se to líbí, ať si potetuje co chce.

za mého mládí se

takhle všichni oblékali do šusťáků. Kdo ho neměl nebyl in. Výhodu to mělo, že když to přešlo, zahodil se.

Tetovat se nedám,

ale nevím, proč používat silná slova odsouzení pro tetované nadšence. Kamarád má potetovaný obličej, já bych měla pocit, že se nutně musím umýt, ale on má talent muzikální, výtvarný, vystudoval práva... Takže - kdo má právo soudit? Žít a nechat žít, drazí spoluobčané!

Re: Tetovat se nedám,

On chce někdo soudit? Tetováním ti lidé poškodili a způsobili újmu jen sami sobě. Netřeba soudit. Maximálně soucítit.